Pavlína Baďurová

Pavlína Baďurová
Adresa: Bešůvka 3, Brno, 64100
Tel: +420 720 520 400
E-mail: terapiecesta@gmail.com

 

Terapie Cesta mi změnila život. Doslova. Naučila jsem se, že moje emoce (a zvlášť ty nepříjemné) nemusí být vězením, ve kterém strávím celý zbytek svého života. V mém životě bylo období, kdy jsem se cítila jako otrok svých negativních pocitů a nezdravých nutkání. Měla jsem období, kdy jsem se sama sobě nemohla podívat do očí, protože jsem tam viděla jen špatnost a zaplavovaly mě vlny paniky. 

Byl to čas, kdy skoro vždy, když jsem šla kolem silnice, mě

přepadla nutkavá chuť skočit pod auto. Netušila jsem proč. A to mě děsilo ještě víc, že nevím, kde se to ve mně bere, proč to tak zažívám. Měla jsem pocit, že o tom nemůžu s nikým mluvit a nikomu to říct, protože jsem měla velký strach z odmítnutí a odsouzení. Zdálo se mi, že snad jedinou reakcí lidí by bylo dát mi prášky. 

Ze svého blízkého okolí jsem znala pár lidí, co tyhle prášky brali a jak jsem je pozorovala, uvědomila jsem si, že ty prášky vlastně moc nezmůžou. Že akorát tak utlumí bolest, utrpení a nepříjemné pocity. Ale že ty pocity nikam nezmizí. Že je sice ztlumí, ale že ty pocity tam pořád někde v koutku zůstávají. A čekají na moment, kdy je v člověku nějaká situace zase vyvolá a on je zažívá znovu a znovu dokolečka. Anebo tyto pocity už necítí vůbec, ale nezažívá ani žádné další příjemné pocity, protože to léky utlumily, takže už necítí vůbec nic. Tohle všechno jsem od svých známých s léky odpozorovala. A říkala jsem si: “Jaký má vlastně život smysl, pokud je člověk úplně utlumený léky, skoro nic už necítí a jen přežívá v otupělosti?

Jaký může mít takový člověk požitek ze života? A jakou má naději?” Když jsem si to takhle v hlavě srovnala, došlo mi, že léky pro mě nejsou cesta. 

Přirozeně jsem věřila v to, že všechno má svou příčinu a následek a že i tyto děsivé situace, které jsem zažívala, mají svou příčinu a tím pádem i řešení. V hloubi duše jsem cítila důvěru v život, že musí existovat řešení. 

A pak jsem poznala metodu Cesta. Bylo to pro mně nové. Cítila jsem, že to má potenciál mi pomoci. Na prvním semináři mě moc překvapil přístup terapeutů, kteří nás velmi láskyplně vedli k tomu přivítat svoje emoce. Už jsem své pocity nemusela skrývat a krůček po krůčku jsem se učila je přivítat a dovolit si je cítit. 

Vzpomínám si, jak se mi s každým přijatým pocitem ohromně ulevilo. Vrátila se mi spousta energie, kterou jsem do té doby používala k potlačování svých pocitů. A jak pocity odcházely, tak se začaly rozpouštět i chmury a vnější projevy potlačených emocí. Znovu jsem pocítila svou živost a jak je to skvělé být naživu a ve své kůži. Destruktivní impulzy úplně vymizely. Dostala jsem znovu přístup k radosti ze života.

A s tímto poselstvím bych se chtěla podělit i s vámi- že ať už jde o cokoliv, existuje řešení. Byť by to měl být jen náš přístup k věci. Cokoliv doopravdy chcete, můžete změnit! Bude mi ctí být průvodcem na Vaší cestě. 

S láskou a úctou,
Pavlína

 

Celá Evropa:  http://www.thejourney.com/practitioners.asp